Určitě jste se s nimi už setkali. Zahrady, trávníky nebo jen nenáročné skalničky rostoucí na plochých, ale i šikmých střechách. Většinou si jich vůbec nevšimneme, jindy jsou hlavním estetickým prvkem stavby. Obliba zelených střech postupně proniká ze zahraničí i k nám a vegetace se tak stává čím dál obvyklejší střešní krytinou.

Podle definice je zelená střecha povrch střechy, který je z části nebo zcela pokryt hydroizolační membránou, pěstebním substrátem a osázen vegetací. V současné době se jedná o opatření, které nachází široké uplatnění, je budováno s cílem poskytnout dodatečnou zeleň v intravilánech obcí a měst, zvýšit účinnost tepelné izolace a tím docílit úspor za chlazení a vytápění budovy a nabídnout alternativní prostor pro rekreaci.

V případě extenzivní střechy (tzn. střechy s extenzivní zelení) je vrstva půdy/substrátu maximálně do cca 15-20 cm. Extenzivní střechy jsou osázeny nenáročnou vegetací, která vyžaduje jen nízkou míru údržby (1-2 x do roka), kdy se provádí zejména odstraňování náletových rostlin. Typické je osazení suchomilnými rostlinami (např. rozchodníky, netřesky), mechy, bylinami a trávou.

Tím se také liší od střech intenzivních, u kterých je vrstva substrátu větší než 20 cm a které jsou zpravidla osázeny pestřejší skladbou rostlin (trávy, keře, menší stromy), vyžadujících častější péči včetně zavlažování.

V oblasti ochrany klimatu je zelená střecha příkladem mitigačního i adaptačního klimatického opatření, tzn. přispívá ke snižování emisí CO2 a zároveň i pomáhá v přizpůsobení se hlavním dopadům klimatické změny.

Zelená střecha přináší širokou škálu výhod. Je estetická, funkční, a dokonce pomáhá šetřit peníze. Důležitým užitkem zelených střech je snížení spotřeby energie (úspory za chlazení v létě a v omezené míře také za vytápění v zimě) a nárůst hodnoty nemovitostí v okolí (studie uvádějí zvýšení hodnoty okolních nemovitostí s výhledem na zelenou střechu až o 9 %).

Další užitky plynoucí z realizace zelené střechy zahrnují regulaci potenciálních negativních přírodních vlivů na budovu (např. při krupobití). Životnost izolace a tím i povrchu střechy je oproti běžné krytině prodloužena o 10 až 20 let. Teplotní rozdíl mezi povrchem běžné krytiny (70,3 °C) a zelené střechy (29,2 °C) v běžném letním dni může dosáhnout až 40 °C!

Zelené plochy významně zlepšují městské mikroklima

Zelené střechy dokáží zachytit dešťovou vodu, tím odlehčují kanalizačnímu řádu a současně díky odpařování zachycené vody prostřednictvím listů rostlin ochlazují a zvlhčují své okolí. Tím také zelené střechy přispívají k ochlazení budovy v létě.

Ve městech, kde je obecně pro zeleň nedostatek místa, je ozeleňování střech obzvlášť vhodné. Zelené plochy významně zlepšují městské mikroklima – snižují teplotu, zachycují prachové částice a zajišťují, aby se i urbanizované území účastnilo malého vodního cyklu. Zelené střechy poskytují také prostředí pro život živočichů a rostlin.

Pro obyvatele domu se zelenou střechou je asi největším přínosem její estetická hodnota. Přínosem také je, že se taková střecha dá využít i jako terasa k posezení a jako pěstební plocha pro okrasné či užitkové rostliny.

Jak střechu ozelenit

Při zakládání zelené střechy na stávající konstrukci, kde byla původně jiná krytina, je nejdůležitější otázka přidaného zatížení. Některé konstrukce mohou vydržet přidané zatížení bez nutnosti dodatečného vyztužování, jiné ne. Je dobré konzultovat tuto otázku s odborníkem, zvláště v případě, že plánujete intenzivnější ozelenění. Běžná extenzivní zelená střecha váží mezi 80 a 180 kg /m2 při plném nasycení vodou, intenzivní střešní zahrada muže mít hmotnost od 400 do 900 kg/m2. Existují i velmi lehké vegetační střechy porostlé jen mechy, jejichž hmotnost je pouze 50 kg/m2.

Zelenou střechu si můžete vytvořit i svépomocí, zvláště pokud se jedná pouze o garáž, pergolu nebo kůlnu. Na internetu najdete mnoho videí a návodů, jak na to. Vždy je ale potřeba opatřit stávající hydroizolační souvrství novou hydroizolační vrstvou proti prorůstání kořínků, která zároveň posílí hydroizolační schopnost původní vrstvy, která může být s věkem poškozená.

Tuto část práce je dobré svěřit profesionálům, protože provedení dokonale těsného hydroizolačního povlaku je náročné a přitom důležité. Mohlo by se zdát, že ozelenit je možné jen ploché střechy. To ale není úplně pravda. Je možné ozelenit i střechy s velmi vysokým sklonem, jen je potřeba zabránit sesouvání substrátu a zajistit dostatečnou hydroakumulační schopnost souvrství.

Náklady na realizaci a údržbu střešní zahrady

Výše nákladů závisí na použitých materiálech a provedení, rozloze střechy a jejím sklonu. Investiční náklady na střechu rodinného domku zahrnující vegetační souvrství a jeho osázení vegetací se pohybují okolo 600-700 Kč/m2 bez DPH. V případě větší rozlohy (nad 800 m2) se jedná o 500 Kč/m2 bez DPH. Investiční náklady na šikmou střechu mohou vystoupat až na 2150 Kč/m2 bez DPH. V případě extenzivní střechy se na osázení využívají trvalky, náklady na provoz (údržbu zeleně) jsou nízké, pohybují se v jednotkách stovek Kč za objekt a rok.

Co na střechu vysadit?

Na střechu můžete vysadit prakticky cokoliv, záleží samozřejmě na vrstvě substrátu a na tom, kolik času chceme věnovat údržbě. Tráva potřebuje přibližně 30-35 cm substrátu a je třeba ji sekat. Bezúdržbové střechy s 8-12 cm substrátu se osazují nejrůznějšími suchomilnými rostlinami a skalničkami.

Zdroj foto: http://www.opatreni-adaptace.cz/, https://www.ecosedum.cz/