Stromy a keře ve městech a na venkově často vysazujeme proto, abychom zajistili stín, a také proto, že se nám zeleň líbí, připadá nám krásná. Dřeviny přinášejí řadu dalších výhod, i z pohledu ochrany klimatu a adaptace na narůstající projevy a dopady klimatických změn.

Lidé mají kolem sebe stromy rádi, stromy zpříjemňují život, uklidňují. Pod stromy se cítíme v bezpečí, jsme vyrovnaní a klidní. Silnou vazbu lidí na stromy ukazuje častý odpor obyvatel při kácení stromů v jejich okolí. Býváme spojeni se stromem, který jsme vysadili sami, či někdo nám blízký.

Ve městech mají stromy nezřídka architektonickou i inženýrskou funkci. Poskytují soukromí, zakrývají ošklivé výhledy, omezují prudké světlo a odrazy, mohou být orientačním bodem pro pěší, a také doplňují a pozvedají kvalitu staveb.

Research from the @uniofeastanglia found that having access to green spaces can reduce your risk of type II diabetes, cardiovascular disease, premature death, preterm birth, stress and high blood pressure 🍃 https://t.co/JvHvQIpKNM

— Trees for Cities (@TreesforCities) December 1, 2019

Stromy pozměňují životní prostředí, ve kterém žijeme, zmírněním mikroklimatu, zlepšením kvality ovzduší, zadržováním vody a poskytováním úkrytu volně žijícím živočichům. Stromy ovlivňují mikroklima především zmírňováním účinků slunce, deště a větru. Energie slunce je stromy absorbována, nebo se od nich odráží. Ovlivňují také rychlost a směr větru. Čím ucelenější listoví strom má tím lépe funguje jako větrolam. Stromy udržují vodu a zpomalují její dopad na povrch země, mohou tak zmírňovat dopady přívalových dešťů a zabraňovat možným záplavám.

V okolí stromů je také nižší teplota než tam, kde stromy nejsou. Čím větší strom, tím chladnější prostředí. Díky tomu mohou stromy zmírňovat účinek oteplování chodníků a budov za horkého počasí. Stromy, keře a trávník zlepšují i kvalitu vzduchu. Listy filtrují vzduch, který dýcháme, odstraňují z něj prachové a další částečky. Déšť následně tyto znečišťující látky spláchne na zem. Hektar lesa tak může zbavit vzduch až 50 tun prachu ročně.

Listy absorbují oxid uhličitý a přeměňují jej na uhlohydráty. Během tohoto procesu strom také pohlcuje další škodliviny jako přízemní ozón, oxid uhelnatý a oxid siřičitý a vypouští kyslík. Vzrostlý strom uvolní za den kolem 7000 litrů kyslíku, což pokryje denní spotřebu asi 50 lidí.

Listy dokáží také účinně utlumit hluk, například pás zeleně široký pouhé 3 m může snížit hlučnost až o 25 %. Pro regeneraci člověk potřebuje prostředí s nižší hladinou hluku, než je 35 dB, což mívají například městské parky, proto jsou pro odpočinek tak oblíbené. V hlubokých lesích se hodnoty hladiny hluku pohybují okolo 15 dB a za bezvětří dosahují dokonce 10 dB.

Ekonomické přínosy stromů

Každý jednotlivý strom nebo keř představuje jistou hodnotu. Ekonomické přínosy stromů mohou být přímé i nepřímé. Přímé přínosy jsou obvykle spojovány s úsporami energií. Klimatizace budovy je méně energeticky náročná v budově stíněné stromy. Náklady na vytápění může snižovat také větrolam ze stromů. Hodnota stromů se během jejich růstu zvyšuje. Stromy jsou dobrou investicí, protože domy se zeleným okolím mají vyšší hodnotu než domy bez něj. Nepřímé ekonomické přínosy jsou ještě vyšší. Jedná se především o přínosy celospolečenského charakteru, zejména prevence záplav, nižší větrná i vodní eroze zemědělské půdy atp.

Nezpochybnitelné jsou také přínosy ovocných stromů.

Shrnutí užitků stromů:

• Retence srážkové vody a regulace odtoku
• Zvyšování kvality vody
• Regulace teploty a mikroklimatu
• Regulace kvality ovzduší
• Protierozní funkce
• Protihluková funkce
• Ukládání uhlíku
• Produkce biomasy
• Produkce plodin
• Rekreační funkce
• Nárůst estetické hodnoty
• Nárůst hodnoty okolních nemovitostí
• Tvorba biotopu a podpora biodiverzity
• Pozitivní vliv na zdraví