k ochraně klimatu může přispět každý z nás

Vodní plochy ve městě pomáhají při vedrech

Změna klimatu s sebou přináší vlny horka, kdy se z měst stávají tepelné ostrovy. Krutá vedra střídají přívalové deště. V městech dochází k nedostatečnému zasakování a vzniku bleskových povodní. Z těchto důvodů je nutné, aby města přijímala adaptační opatření.

Jedním ze způsobů, jak se přizpůsobit klimatické změně jsou tzv. green and blue areas. Do zelených oblastí řadíme především parky a další zeleň ve městě a modré oblasti si můžeme představit jako jezírka, retenční nádrže nebo tzv. vodní náměstí. Samotný proces tvorby těchto oblastí se odborně nazývá budovaní modrozelené infrastruktury.

Tyto vodní plochy jsou velice užitečné při letních vlnách vedra. Městské oblasti jsou teplejší než okolní venkovské oblasti a více akumulují sluneční teplo. Příčinou je méně vegetace ve městě a obyčejně používané materiály jako asfalt, beton i sklo, které udrží teplo i celou noc.

Dalším problémem jsou sucha, tedy období, kdy během šesti a více dní spadne méně než 1mm srážek. Počet tropických nocí v České republice se pravděpodobně do roku 2060 zvýší dvojnásobně. A podle studie Katedry fyziky atmosféry MFF UK v období 2015 – 2039 počet tropických dnů v průměru ročně vzroste o 2 – 6 dní.

Voda odpařující se z vodní plochy řeší problém sucha a také snižuje teplotu prostředí a efekt tepelného ostrova města. Další hrozbou spojenou se změnou klimatu jsou již výše zmíněné přívalové deště. Otevřené vodní plochy plní funkci přírodě blízké protipovodňové ochrany a posilují retenci vody. Tím že zachycují dešťové srážky přispívají k regulaci povrchového odtoku. Dále biologická aktivita ve vodních plochách napomáhá absorbci  živin a následnému zvyšování kvality vody.

Kolem 90% světových katastrof vzniká v souvislosti s přebytkem nebo nedostatkem vody. Ty jsou v současnosti ještě umocněny klimatickou změnou, ovlivňující změny teploty, srážek, bouřkových frekvencí a síly nebo zvyšování hladiny oceánů.

Adaptování na dopady klimatické změny a omezování rizik spojených s vodou, vyžaduje dynamickou a přizpůsobivou infrastrukturu.

Realizovat jezírko či nádrž může jak občan, firma či nezisková organizace, tak obecní nebo krajský úřad. A následkem není pouze pozitivní vliv na životní prostředí, ale také na lidské zdraví, užitek ve formě rekreace či nárůst estetické hodnoty místa.

Použité zdroje:

https://www.wetlands.org/blog/blue-green-infrastructure-climate-change-adaptation-combining-nature-semi-natural-structures-water-management-risk-reduction-peruvian-basins/

http://www.opatreni-adaptace.cz/projects/otevrene-vodni-plochy-ve-meste/

http://glopolis.org/wp-content/uploads/soubory/klima_modely_CR-2015-2060.pdf