Největší vliv na naši osobní uhlíkovou stopu má způsob bydlení, respektive způsob vytápění obydlí a další spotřeba energie (ohřev vody, klimatizace, elektronické přístroje, vaření a další). Podílí se cca 40 % na celkovém dopadu na klima každého Čecha.
To odpovídá cca 2 000 kg CO2 na osobu a rok. Z toho polovina jde na vytápění, zbytek na další spotřebu energie. Jak tuto stopu snížit, jaké konkrétní kroky je možné v tomto ohledu provést?
- Změna způsobu vytápění na nízkofosilní či bezfosilní. Pokud máme tu možnost, tj. bydlíme v rodinném domě, je vhodné preferovat obnovitelné zdroje energie, jako je biomasa, energie prostředí (tepelná čerpadla) či solární energie. Vyšší uhlíkovou stopu znamená vytápění zemním plynem či elektřinou (pokud není vyrobena z OZE) a nejméně výhodnou variantou je topení a ohřev vody v kotli na uhlí. Výměna starého kotle by tedy měla být prvním krokem. Při využívání obnovitelných zdrojů energie na vytápění dokážeme snížit stopu na osobu a rok o 1 000 kg za rok a více. Lze využít dotací z programů Nová zelená úsporám.
- Úspory energie v bytě napojeném na centrální vytápění nemáme v naprosté většině případů možnost změny. Měli bychom se proto zaměřit na úspory – zateplení domu či bytu, výměnu oken, používaní šetrných spotřebičů, LED osvětlení a například i zhasínání v místnostech, kde se zrovna nenacházíme. I taková zdánlivá drobnost přispěje k snížení stopy.
- Nakupování „zelené elektřiny“. Dnes je naštěstí možnost zvolit si svobodně dodavatele elektřiny. Většina z nich dodává „špinavou“, standardní elektřinu, která je v České republice vyrobena z 57 % z uhlí. Existují však i ti, kteří vám prodají elektřinu, která byla vyrobena bez uhlíku – z vody, větru, slunce či například biologického odpadu v bioplynové stanici. Příkladem je Nano Green či EkoElektřina. Změna dodavatele není nic složitého a „zelená elektřina“ není dražší než „špinavá elektřina“.
- Vlastní výroba elektřiny. Majitelé rodinných domů, ale i třeba společenství vlastníků bytových jednotek má dnes možnost nainstalovat na střechu fotovoltaické panely. Jejich cena za uplynulé desetiletí prudce klesla i na pořízení je možné získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. Každá kilowatthodina vyrobená ze slunce pak přispěje k poklesu vaší stopy.
- Klimatizace. Řada kanceláří, výrobních provozů a v rostoucí míře bytů se dnes neobejde bez chlazení čili klimatizace. Horké letní, ale už i jarní či podzimní dny jsou bez ní k nepřečkání. Klimatizace nám usnadňuje adaptaci na změnu klimatu. Z hlediska uhlíkové stopy je problematická. Spotřebuje nemalé množství elektřiny, produkuje odpadní teplo, které zejména ve městech zvyšuje efekt „tepelného ostrova“ – tím jak chladící médium používá tzv. fluorované uhlovodíky (HFC), které jsou silnými skleníkovými plyny. Zabránit jejich úniku do ovzduší je velmi obtížné. Lepší klimatizací jsou stromy ve městech, zelené střechy a fasády či vnější žaluzie, které pracují „zdarma“ a bez uhlíkové stopy.