V souvislosti s klimatickou krizí někoho možná napadne v jak přetechnizovaném světě se v současnosti naše společnost nachází. Čím dál více lidí proto láká odchod na venkov, navrácení se k přírodě či k původnímu způsobu života. Taková změna na celospolečenské úrovni by opravdu mohla vést k řešení klimatické krize. Existují ale i nějaká drobnější, méně radikální opatření, jež by se hodila zejména pro obyvatele velkých měst?
Jedním z dobrých příkladů je v tomto směru založení komunitní zahrady. Zvládne to každý a má to benefity jak pro nás, tak pro naší planetu. Komunitní zahrady spojují lidi, zvyšují přístup ke kvalitnímu jídlu, umožňují větší nezávislost na komerčních potravinových řetězcích a zároveň pro nás mohou fungovat jako určitá terapie, čas strávený venku, který nám dodává pozitivní energii.
https://www.facebook.com/KOKOZAops/posts/3033236996694510
Co to vlastně komunitní zahrada je?
Jedná se o kus půdy kolektivně obdělávaný skupinou lidí. Často se takto scházejí obyvatelé měst nevlastnící žádnou zahradu a společně pěstují různé druhy zeleniny, ovoce a bylinek. Komunitní zahrady by se měly stát jedním z hlavních elementů zelené infrastruktury pro adaptaci na klimatickou změnu. Umožňují totiž omezení městských tepelných ostrovů, vstřebávání dešťové vody a snížení uhlíkové stopy majitele zahrady. Klasické jídlo, kupované v supermarketu je částečně zodpovědné za zvýšený podíl emisí v atmosféře.
Celková produkce potravin, do níž je zahrnuto nejen zemědělství, využívání půdy a její přeměna, ale i doprava, zpracování, skladování, balení, prodej, spotřeba a ztráty, přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů až o 37%.
Díky komunitní zahradě nemusí jídlo putovat takovou dálku, není uměle zpracováváno, skladováno a baleno a umožní člověku zařadit do svého jídelníčku více zeleniny.
Pro živočišnou výrobu se totiž využívá 83% zemědělské půdy a vyprodukuje 60% skleníkových plynů z celého zemědělství. Chov zvířat má navíc na svědomí 80% odlesňování, ať už kvůli pěstování krmiv nebo kvůli vytváření nových pastvin.
Talíř složený z vlastnoručně vypěstovaného jídla z komunitní zahrady nám tedy zajistí nejen lepší zdraví, ale i snížení naší uhlíkové stopy – tedy součet skleníkových plynů, které člověk – jeho činnost – vypustí do atmosféry.
Zapojte se do jedné z již existujících komunitních zahrad v Česku anebo si vytvořte svou vlastní…
Použité zdroje:
http://www.envic-sdruzeni.cz/zahrada-zahradniceni/komunitni-zahrada/co-je-to-komunitni-zahrada.htm
https://www.greenpeace.org/czech/clanek/4490/co-je-uhlikova-stopa-potravin/