Působení meteorologických podmínek na lidské zdraví je spojeno především s jedním meteorologických prvkem, a to s teplotou vzduchu, zejména s výskytem extrémních teplot.

Vysoké teploty v létě představují zátěž pro kardiovaskulární systém a jsou příčinou vyššího výskytu srdečních příhod i vyšší úmrtností na nemoci oběhového a dýchacího systému. Nejvýraznější problémy přináší teplotní skoky. Jak léta, tak zimy budou doprovázeny změnami teploty až o deset-patnáct stupňů během řádově hodin.

Expozice zvýšeným koncentracím přízemního ozonu může způsobit dýchací potíže, zvyšuje kardiovaskulární a respirační potíže. Emise prekurzorů přízemního ozonu mohou způsobit poruchy nervového systému, poškození jater a ledvin, zamezují okysličování krve. Zdravotní dopady může mít i prochladnutí v mrazivých dnech, a to hlavně u starších osob a bezdomovců.

Ve střední Evropě klimatologové předpokládají zvýšení teplot v létě a celkový úbytek srážek – ovšem to neznamená snížení počtu extrémních přívalových dešťů. Vzroste riziko dlouhotrvajícího sucha a zároveň riziko nedostatku vody. Dopady změny klimatu na zdraví studují i čeští vědci: analyzují vazby mezi změnami počasí a úmrtností, zejména na nemoci srdce a cév, zkoumá se i vliv klimatických změn na výskyt tzv. rezervoárových zvířat a přenašečů infekčních nemocí virového a bakteriálního původu.

Společný projekt odborníků z Krkonošského národního parku a Státního zdravotního ústavu zjišťoval, jak zvyšující se teploty ovlivňují výskyt klíšťat. Na našem území se klíšťata běžně vyskytovala do výšky přibližně 700 m n. m., výzkum z Krkonoš však potvrdil rozšíření jejich pravidelného výskytu až do 1100 m n. m. Podobné je to i v Jeseníkách a na Šumavě. Prakticky se tedy rozšířila po celém obyvatelném území ČR.

Krkonošský výzkum navíc prokázal, že s klíšťaty se do horských poloh rozšířili i původci lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy.

Jak zvládat vysoké teploty

Dostatek tekutin

Všichni to jistě známe, ale i přesto pravidelný pitný režim ještě stále mnoho lidí nedodržuje. Normálně bychom měli vypít 1,5 až 2 litry vody denně. Ve vedrech reaguje naše tělo rozšířením cév a pocením, což vede k mnohem většímu úbytku vody. Proto je třeba tekutinu v těle neustále doplňovat. Příjem tekutin by měl tedy být až kolem 3 litrů za den! Ideální je pít pouze obyčejnou neperlivou vodu. Sladké limonády žízeň neuhasí nebo jen na malou chvíli a obsahují přehnané množství cukrů!

Nejezte těžká jídla

Odborníci na výživu doporučují lehké zeleninové a ovocné saláty (pozor vhodná není ani majonéza jako dressing), případně jiná lehce stravitelná jídla.

Nepijte velké množství alkoholu

Právě v období letních oslav a grilovaček je abstinování pro mnoho lidí skoro nepředstavitelné. Pokud se zrovna chystáte na oslavu či zahradní party, máme pro vás tip. Je možné dát si víno nebo pivo. Lékaři však doporučují, učinit tak v menším množství a doplňovat přísun tekutiny souběžně dalším nealkoholickým nápojem, nejlépe vodou!

Buďte ve stínu

Hlavně okolo poledne je dobré se vyhnout pobytu na přímém slunci, případně používat alespoň pokrývku hlavy.

Omezte fyzickou námahu

Tělo by nemělo být v teplých dnech přetěžováno, a to souvisí také se sportem. Profesionální sportovci jsou na větší zátěž zvyklí, a tak snáší lépe i extrémní vedra. Přesto odborníci radí, aby v horkých dnech nepřetěžovali své tělo a nesnažili se posouvat hranice své kondice. Zdravý, ale netrénovaný člověk má při pohybu v horku větší potíže. Pro tělo jsou vedra obrovskou zátěží, a je tak potřeba se velice šetřit. Pokud tedy chcete začít běhat nebo sportovat právě v těchto teplotách, doporučuje se začít velmi pozvolna a nepřetěžovat se. Pokud chcete jít běhat, je to lepší brzy ráno nebo později večer, kdy už jsou teploty nižší.

Nepijte kofeinové nápoje

Ani káva není ve vedrech nejlepší volbou. Obzvláště kardiaci by se jí měli rozhodně vyvarovat.