KLIMA SE MĚNÍ.
OD INFORMACÍ K AKCI.

k ochraně klimatu může přispět každý z nás

Jaké jsou nejčastější typy klimatických dezinformací?

Autoři dezinformací o změně klimatu se při jejich šíření soustředí v drtivě většině na sdělení, která se dají roztřídit do následujících hlavních kategorií.

Historicky nejpoužívanějším typem obsahu jsou v tomto směru informace popírající existenci samotné klimatické změny. Hned za nimi následují zprávy, které odmítají vliv člověka na neustále se zrychlující tempo globálního oteplování, tedy že za prudkým nárůstem emisí skleníkových plynů v atmosféře nestojí lidská činnost, jako např. spalování fosilních paliv, průmyslové zemědělství či rozsáhlé odlesňování.

„We see that climate misinformation can be summarized with five overarching categories: it’s not real, it’s not us, it’s not bad, the experts are unreliable, and climate solutions won’t work.“ (John Cook, George Mason University, 2019)

Třetí skupina dezinformací má vyvolat dojem, že jednotlivé dopady klimatické změny nejsou něčím závažným, co by nás mělo znepokojovat a čemu by se měla věnovat speciální pozornost. Se snahou o bagatelizaci úzce souvisí i kategorie mediálních výstupů, jež si berou na paškál klimatická opatření v konkrétních oblastech (např. transformace energetiky, dopravy, změna konzumního způsobu života ve vyspělých zemích světa).

Všechny zde uvedené kategorie dezinformací jsou protipólem a antitezí klíčových klima argumentů:

1. klimatická změna je faktem a reálným fenoménem současného světa

2. z velké části ji způsobují antropogenní emise skleníkových plynů

3. její dopady jsou velmi vážné, což spolu s předchozími dvěma body potvrzuje řada vědeckých výzkumů

4. existují řešení v podobě klimatických opatření, která dávají nadějí, že ty nejhorší dopady mohou být ještě odvráceny

Další druh nepravd pak útočí přímo na klimatickou vědu, a to tím, že usiluje o podkopání důvěryhodnosti vědců a zpochybňuje relevanci jejich odborných prací. Tito experti, spolu se spoustou dalších jednotlivců a organizací aktivních v ochraně klimatu, musí navíc často čelit i různým projevům dehonestace, zesměšňování a nálepkování, nejčastěji v podobě hejtů na sociálních sítích.

Text připraven s využitím odborného článku:

Cook, J. (2019). Understanding and countering misinformation about climate change. In Chiluwa, I. & Samoilenko, S. (Eds.), Handbook of Research on Deception, Fake News, and Misinformation Online (pp. 281-306). Hershey, PA: IGI-Global.