Probíhající změna klimatu, její negativní vliv na tuzemskou krajinu a prohlubující se závažnost jejích dopadů (nedostatek vody, vysychání lesů) proměňují v posledních několika letech názory české veřejnosti na tuto problematiku.

Ve výzkumu Masarykovy univerzity „Česká veřejnost a změna klimatu 2015“ se za názor, že v současné době probíhá na Zemi změna klimatu, vyslovila nadpoloviční většina obyvatel Česka (52 %). V průzkumu agentury STEM z druhé poloviny roku 2019 už ale plných 84 procent respondentů souhlasilo s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost. Lidé nejčastěji zmiňovali své obavy o degradaci české krajiny. Ve studii 87 procent dotázaných uvedlo, že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem, smogem a usycháním lesů.

I další průzkumy veřejného mínění z loňského a letošního roku potvrdily, že obyvatelé Česka přisuzují klimatickým změnám a jevům spojeným s životním prostředím velkou důležitost.

Podle studie společnosti Skanska a Asociace pro vodu ČR, kterou zpracovala agentura STEM/MARK v létě 2019, osm z deseti lidí považuje klimatické změny za závažné a více než polovina (52 %) dotázaných se změnami klimatu cítí osobně ohrožena. Největší obavy pak mají z nedostatku vody. Tento problém označilo za velmi vážný 73 % osob a 57 % přiznalo, že v tomto ohledu cítí přímé dopady na vlastní život.

Data shromážděná v rámci průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky byly zveřejněny v prosinci 2019, ukázala, že se 64 procent českých občanů obává dopadů změny klimatu. O tom, že lidé vlastním chováním a aktivitami mohou přispět ke zmírnění změny klimatu, je podle tohoto průzkumu přesvědčena nadpoloviční většina (54 procent) dotázaných. Z průzkumu dále vyplynulo, že o samotnou problematiku změny klimatu se alespoň trochu zajímají více než 3/5 občanů České republiky.

Vnímání klimatické změny – ze strany české veřejnosti – coby velmi závažného problému nijak neumenšila ani krize kolem nákazy koronavirem. Z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas v dubnu 2020 vyplynulo, že lidé považují za největší hrozbu sucho a další projevy klimatických změn. V průzkumu to uvedlo 85 procent dotázaných.

Co se týče provádění jednotlivých opatření pro přizpůsobení se dopadům klimatických změn, již citovaný výzkum Masarykovy univerzity „Česká veřejnost a změna klimatu 2015“ ukázal, že Češi tato adaptační opatření většinově podporují.

Výzkum Centra pro otázky životního prostředí z roku 2016 se pak přímo zaměřil na veřejnou podporu adaptačních opatření spojených se zvládáním sucha a povodní. Podle výsledků výzkumu valná většina české veřejnosti souhlasí s opatřeními zadržujícími vodu v krajině, konkrétně se změnou způsobu hospodaření v lesích (72 %) a na zemědělské půdě (69 %). Dále obyvatelé České republiky souhlasí s využitím odpadní a dešťové vody (63 %), vytvořením varovných systémů a akčních plánů (51 %) a s přizpůsobením zákonů a pravidel pro zlepšení hospodaření s vodou (46 %).